Přírodní podmínky

Krajina v okolí Stožic a Křepic


Geomorfologick
á charakteristika

Území v okolí Stožic a Křepic leží na přelomu dvou geomorfologických celků, a to Šumavského podhůří (v okrsku Netonická vrchovina) a Českobudějovické pánve (v okrsku Vodňanská pánev). Stožice leží ještě ve Vodňanské pánvi, Křepice jsou již součástí Netonické vrchoviny. Přechod je patrný při jízdě po silnici III. třídy ze Stožic do Křepic, kdy začíná prudké stoupání na horizont, tvořící zřetelnou linii okraje pánve. Vodňanská pánev představuje ploché území v okolí Vodňan, s mírně zvlněným, až plochým akumulačním reliéfem. Z plochého terénu, pozvolna stoupajícího od nivy Blanice, resp. Radomilického potoka v nadmořských výškách kolem 390 m. Směrem jihozápadním k úpatí vrchoviny se pánev pozvolna zvedá do výšky kolem 440 m n.m. bez výraznějších vyvýšenin s výjimkou ostře vystupujících suků vrchů Čavyně (425 m) a Blyštice (453 m). Území je málo zalesněno, objevují se kulturní smrkoborové porosty, ale i významné lokality luhů, acidofilních doubrav i hájů. V nivách Blanice a Radomilického potoka jsou vybudovány rozsáhlé rybniční soustavy.

Netonická vrchovina představuje rozsáhlejší členitou okrajovou partii Šumavského podhůří, je charakterizovaná jako plochá, místy až členitá vrchovina, s vyvýšeným tektonicky a strukturně podmíněným reliéfem, s širokými a výraznými hřbety rozčleněnými hlubokými sníženinami vybíhajícími podél toků od oblasti pánve. Okrsek se svým členitým reliéfem a vysokou lesnatostí výrazněji odlišuje od okolí. Pozvolna navazuje na jeden z nižších hřebenů s vrchy Skalicí (604 m), Libějovickým vrchem (607 m) a Lomcem (552 m).


Svobodná Hora 


Geologick
á charakteristika

Z hlediska geologické stavby Českého masivu spadá území do oblasti moldanubické („šumavské moldanubikum"). Oblast moldanubika (krystalinika v oblasti Vltavy a Dunaje) zahrnuje vrchovinu Šumavského podhůří i území pánví. Tvoří ji nejstarší horniny českého masivu. Masiv hornin moldanubika vznikal v mladších prahorách až starších starohorách hromaděním sedimentů (převážně jílovité břidlice a droby, méně i slepence, pískovce, vápence) a výlevy magmatu (diabasy) na mořském dně. Moře ustoupilo pravděpodobně při moldanubickém vrásnění na konci starších

starohor. Metamorfózou a vyzdvižením pohoří z nahromaděných hornin vznikl masiv moldanubika. Při tomto i při následujících vrásněních došlo k vícenásobné metamorfóze hornin a vzniku současných převládajících hornin šumavského moldanubika: původní sedimenty se přeměnily na ortoruly, původní vyvřeliny na pararulya, následně se jejich další metamorfózou vytvořily nyní převládající smíšené horniny- migmatity, resp. perlové a injikované ruly.

Vodňanská pánev, jako západní okraj současných jihočeských pánví, spadá do oblasti hornin moldanubika tvořících staré podloží, které je překryté mladšími sedimenty. Ty vznikaly postupně v období od druhohor prakticky po současnost. V období křídy (druhohory) se ve sníženině v místě současných jihočeských pánví vytvořila soustava jezer.

Ve třetihorách probíhalo alpínské vrásnění, které se v Českém masivu neprojevilo přímo, ale pouze tzv. saxonskými pohyby, jako odezvou vrásnění. Pod tlakem vrásnících se Alp a Karpat Český masiv praskal, vyzdvižením ker vznikala v jeho zarovnaném povrchu současná pohoří (v oblasti moldanubika zejména Šumava), v poklesech se vytvářela jezera a vznikaly sedimentární pánve, včetně pánví jihočeských.

Během čtvrtohor se definitivně utvářel současný povrch a říční síť. Erozí a zvětráváním materiálů a jejich následnou sedimentací a sunutím vznikaly na starším geologickém podloží čtvrtohorní (kvartérní) překryvy. Ze staršího období čtvrtohor - středního a mladšího pleistocénu (riss, mindel a würm) pochází říční sedimenty štěrkopískových teras podél Blanice.

 

Hydrologické poměry

Území přísluší do úmoří Severního moře, do povodí (dle řádu) Labe, Vltavy a Otavy. Hydrologická síť vlastního území okresu je poměrně hustá. Hlavními recipientem je řeka Blanice. Území v okolí Stožic a Křepic odvodňuje Stožický potok.
 

Zemědělství- ovocnářství

Zemědělství v typické jihočeské krajině v podhůří Šumavy (Bavorovské pahorkatině) má tak dlouhou tradici, jako samo osídlování této lokality. Kromě klasických zemědělských činností se zde daří i ovocnářství. Zvláštním rysem Chelčicko-lhenické ovocnářské oblasti je různorodost produkce. Neprodukují se zde jen jablka, ale i další druhy ovoce jako třešně, višně, švestky, černýčervený rybíz, jablka však představují více než polovinu ovocnářské produkce. Ovoce z této oblasti zásobuje celý region jihozápadních Čech a rovněž slouží jako surovina pro výrobu ovocných koncentrátů a dalších výrobků z ovoce.

 
Obec Stožice, Stožice 63, 389 01 Vodňany, tel: 383 383 387, e-mail: stozice@seznam.cz